PhDr. Zdeňka Židková
Monotónní práce zůstávají i v době pokročilé automatizace a robotizace významným faktorem pracovního stresu. V současné legislativě je proto zakotvena povinnost preventivních opatření. V § 5 zákona č. 309/2006 Sb., zákona o BOZP je zaměstnavateli uložena povinnost organizovat práci a stanovit pracovní postupy tak, aby zaměstnanci nevykonávali činnosti jednotvárné a jednostranně zatěžující organismus. V novelizovaném § 31 nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci je monotonie uvedena ve výčtu prací s psychickou zátěží. V navazující Kategorizaci prací (vyhláška č. 432/2003 Sb.) je práce spojená s monotonií zařazena do kategorie 2 (může ovlivnit vnímavé jedince) a v kombinaci s dalšími dvěma faktory psychické zátěže, což jsou vnucené tempo a práce vykonávaná v třísměnném a nepřetržitém pracovním režimu, pak spadá do kategorie 3 (riziková práce). Toto nařízení vlády zapracovává příslušné předpisy Evropské unie, tedy i ty, které se týkají monotonie.
NahoruDefinice monotonie
Vytvořit uspokojivou definici monotonie je velmi obtížné vzhledem k tomu, že na tento je možno se dívat z různých úhlů pohledu:
-
Obsah činnosti. Jako monotónní označujeme práci s rytmickými, stereotypně se opakujícími pohyby a krátkodobými pracovními operacemi nebo práci, kdy je pozornost pracovníka soustředěna na úzký a stále stejný rozsah činnosti.
-
Dopad na nervový systém. Důsledkem monotónní práce je stav snížené aktivační úrovně centrálního nervového systému.
-
Pracovní stresor. Při monotónní práci musíme přihlížet k odezvě celého organismu, neboli úsilí, nutnému k zvládnutí stresoru. Jde o subjektivní pocity, které lze velmi obtížně kvantifikovat, pro tento účel existují různé dotazníky, kdy pracovníci sami hodnotí, nakolik je práce svou jednotvárností stresuje.
Příklady monotónních prací
- Práce u pásu. Operace se pravidelně opakují, je vnucováno tempo práce, které pracovník nemůže ovlivnit.
- Manuální činnosti s rutinními, naučenými úkony. (montáž, obsluha automatů, balení, šití, průmyslové žehlení, vkládání dat, třídění zásilek na poště, třídění plodů v zemědělství, třídění odpadu). Při sterotypních úkolech si však pracovník může do jisté míry sám určit tempo či udělat přestávku.
- Monitorování. Práce související s dlouhodobým pasivním pozorováním či sledováním a zpracováváním nepravidelných signálů v pracovním poli. Jde o typ tzv. vigilančních úloh s nutností bdělosti (radarista, strojvůdce lokomotivy, řidič, obsluha textilních strojů, operátor u panelu, ostraha, kontrola kvality, vyřazování zmetků).
Pro zjišťování monotonie je důležité rozlišit monotónní operace a monotónní situace, proto § 31 nařízení vlády 361/2007 Sb. rozlišuje:
- monotonii pohybovou - činnost, při které se opakují jednoduché pohybové manuální úkony stejného typu
- monotonii úkolovou - činnost, při které se vyskytuje nízký počet a malá proměnlivost úkolů
U prvních dvou typů výše uvedených prací jsou základem úkolu monotónní operace, u třetího typu prací jde o úkoly s monotónními situacemi.
Mnohé monotónní práce již při rozvoji automatizace vymizely, třídění či balení dnes většinou zvládají automaty, robotická linka v USA na šití triček nahradí 17 pracovníků (iDnes, 1.8.2017 ), pracovníci ostrahy jsou nahrazováni chytrými kamerami. Převahu monotónních prací dnes lze nalézt v četných "montovnách" – elektroniky, lékařských přístrojů apod.
NahoruDopad monotonie na pracovníka
Z pracovně-lékařského hlediska je základním dopadem monotónní činnosti na člověka útlum psychických funkcí:
-
poruchy vnímání,
-
snížení pozornosti,
-
snížení rychlosti a přesnosti výkonu,
-
vyšší energetické nasazení k udržení výkonu,
-
zvýšení chybovosti,
Útlum doprovázejí další subjektivní potíže:
-
snížení motivace,
-
nezájem, otupení, apatie,
-
ospalost, pocity nudy, přesycení (saturace),
-
odcizení (alienace).
V pracovní psychologii jsou často opomíjeny činnosti, které nesplňují kritéria daná legislativou, ale při jejich opakovaném výkonu nastoupí u pracovníka výrazné příznaky přesycení. Příkladem je řidič dálkových jízd, který projede desítky kilometrů automaticky, přičemž nevnímá a nepamatuje si detaily projeté trasy. Další jsou např. úředník u přepážky či průvodce při opakovaném výkladu. Důsledkem jejich práce bývá často tzv. iluze již viděného, slyšeného či již prožitého (Déjà Vu). Jde o iluzi, která souvisí s činností paměti – člověk má pocit, že daný úkon již udělal, že opakuje, co již říkal, že opakovaně hovoří ke stejným lidem či skupině lidí. Pracovní bloky jsou časově rozsáhlejší a rozmanitější, zcela jistě je z pohledu zákona nelze označit jako monotónní. Přesto však jejich opakování dokáže narušit vnímání a pozornost a tak si i tyto profese si zaslouží pozornost při stanovení správného režimu práce.
Osobnost a monotónie
S monotonií se vyrovnávají lépe:
- ženy,
- introvertní osoby flegmatického temperamentu - uzavření, zaměření na úkol,
- tzv. Day Dreamers (denní snílci) – vyhovují jim rutinní úkoly, přemýšlejí o svých záležitostech
Sníženou…