Plynová zařízení: Školení obsluh a zajištění provozu plynových zařízení - Rozvody plynu

3.1.2

Plynová zařízení: Školení obsluh a zajištění provozu plynových zařízení – Rozvody plynu

František Cimbůrek

Rozvoj plynových zařízení předpokládá i zvyšování nároků na jejich bezpečnost, a to již při výrobě, montáži, zkoušení, stejně tak i při provozu. Proto jsou stanoveny základní požadavky vyjadřující rizika a směry prevence u plynových zařízení a to vyhláškou Českého úřadu bezpečnosti práce č. 21/1979 Sb., kterou se určují vyhrazená plynová zařízení a stanoví podmínky k zajištění jejich bezpečnosti ve znění pozdějších změn. 

 NahoruZákladní pojmy

Druhy a složení plynů: 

Svítiplyn, je vyráběn tlakovým zplyňováním uhlí nebo štěpením zemního plynu. Je lehčí než vzduch, obsahuje jedovatý oxid uhelnatý. Složení a vlastnosti svítiplynu jsou proměnlivé podle způsobu výroby. 

Degazační plyn (zemní plyn karbonský), je plyn získávaný z ložisek černého uhlí ostravsko-karvinských dolů v rámci zvýšení bezpečnosti důlní činnosti. 

Bioplyn (kalový plyn), vzniká působením bakterií na organickou hmotu v čistírnách odpadních vod, skládkách odpadu a speciálních výrobnách. 

Zemní plyn (naftový), je přírodní plyn doprovázející ropná ložiska nebo se vyskytuje v samostatných ložiscích. Je bezbarvý, bez zápachu , lehčí než vzduch. Není jedovatý, ale pro výbušnost a nezapáchavost je nutno odorizovat, tj. dodávat umělý zápach. Zemní plyn obsahuje 95% obj. metanu, zbytek je CO₂, N₂a další uhlovodíky. 

Propan a butan řadíme mezi zkapalněné uhlovodíkové plyny. Jsou to směsi uhlovodíků získaných při zpracování ropy nebo dehtu. Jako kapalina se uchovávají a přepravují jen pod tlakem v kovových tlakových nádobách. Jsou bezbarvé, snadno těkající, specifického zápachu, dále jsou hořlavé a výbušné, těžší než vzduch a mají z uvedených plynů nejvyšší výhřevnost. 

Termíny a definice: 

Plynová zařízení - zařízení pro výrobu a úpravu plynů, jejich skladování a přepravu, plnění nádob plyny včetně tlakových stanic, zkapalňování a odpařování plynů, zvyšování a snižování tlaku plynů, rozvod plynů a spotřeba plynu spalováním. 

Plyn - látka, jejichž kritická teplota je nižší než 50 °C, nebo látka, u níž při teplotě 50 °C absolutní tlak (tenze) par vyšší než 0,3 MPa. 

Kontrola plynového zařízení - posouzení, zda stav provozovaného zařízení odpovídá technickým požadavkům, požadavkům bezpečnosti práce a technických zařízení a požadavkům požární ochrany. 

Revize plynového zařízení - celkové posouzení zařízení, při kterém se prohlídkou, zkouškou, popř. i měřením, zjišťuje bezpečnost a spolehlivost zařízení nebo jeho části a posoudí se i technická dokumentace a odborná způsobilost pracovníků pověřených obsluhou. 

Místní provozní řád - soubor technickoorganizačních opatření včetně bezpečnostních zásad k zajištění bezpečného a spolehlivého provozu. 

Obsluha - pracovní činnost zajišťující běžný provoz zařízení (např. uvádění do provozu). 

Pracovník obsluhy (obsluhovatel) - pracovník určený provozovatelem zařízení k obsluze, který zodpovídá za bezpečný a spolehlivý provoz zařízení. 

Oprava - zásah do zařízení již postaveného a provozovaného, při kterém dochází k demontáži funkčních částí a který může vést ke změně technických hodnot vzhledem k původnímu stavu a ovlivnit bezpečnost provozu zařízení. 

Montáž - sestavení zařízení do technologického celku z jednotlivých dílů zařízení podle technické dokumentace včetně provedení zkoušky zařízení a výchozí revize. 

Vyhrazená plynová zařízení jsou podle vyhlášky ČUBP č. 21/1979 Sb. rozdělena do těchto kategorií: 

Zařízení:
A. pro výrobu a úpravu plynů
B. pro skladování a přepravu plynů
C. pro plnění nádob plyny, včetně tlakových stanic
D. pro zkapalňování a odpařování plynů
E. pro zvyšování a snižování tlaku plynů
F. pro rozvod plynů
G. pro spotřebu plynu spalováním 

Tento předpis řeší problematiku skupiny F – rozvod plynů.

 NahoruZařízení pro rozvod plynů

Tímto zařízením se rozumí pevně smontované plynovody jako funkční celky, kterými jsou plyny dopravovány pomocí přetlaku, a to včetně armatur, odvodňovačů, regulátorů apod. Nejsou to však rozvody, které jsou součástí pracovních strojů a přístrojů, stejně tak ani rozvodná klimatizační zařízení, vzduchotechnické systémy, odtahy spalin apod.

 NahoruRozvody plynu

Podle funkčního účelu rozdělujeme rozvody plynu na:

• plynovody a přípojky určené k dodávce plynu organizacím a obyvatelstvu spravované plynárenskými organizacemi,

• průmyslové plynovody,

• domovní plynovody.

První skupinu rozvodů plynu tvoří zařízení, která výhradně provozují plynárenské podniky. Jedná se o tranzitní soustavy, dálkovodní a městskou síť. Problematika těchto zařízení přesahuje rámec tohoto předpisu.

V dalším textu se zaměříme na problematiku průmyslových a domovních plynovodů.

 NahoruPrůmyslové plynovody

Průmyslovým plynovodem rozumíme část rozvodu plynu od hlavního uzávěru na konci přípojky plynárenského podniku nebo od hlavního uzávěru, případně předávacího místa vlastního zdroje organizace, k hlavním uzávěrům průmyslových plynových spotřebičů. Průmyslový plynovod může být vnější, tj. takový, kterým je rozváděn plyn mimo provozní budovy a vnitřní, kterým je rozváděn plyn v provozních budovách.

Plynovod sestává z potrubí a příslušenství. K potrubí patří vlastní potrubí, uzavírací armatury, odvodňovače, odvzdušňovací zařízení, kompenzátory, explozní klapky, přetlakové pojistky, regulační zařízení, čistící otvory, zátky, zařízení k ohřevu plynu, k měření teploty, přetlaku a množství plynu, izolační spoje a odorizátory.

Příslušenství plynovodu tvoří nosné konstrukce, konzole, sloupy, upevňovací zařízení k uložení potrubí, lávky, ochranné kryty, poklopy, šachty, kanály, ochranné trubky, čichačky, orientační a sdělovací zařízení a zařízení pro zajištění a ochranu potrubí.

Podle provozního přetlaku rozdělujeme průmyslové plynovody na:

• nízkotlaké (NTL) - s provozním přetlakem do 5 kPa,

• středotlaké (STL) - s provozním přetlakem přes 5 kPa do 0,4 MPa,

• vysokotlaké (VTL) - s provozním přetlakem přes 0,4 MPa.

 NahoruZásady pro provedení plynovodu

Při volbě dimenze plynovodu zohledňujeme:

• hospodárnou rychlost proudění,

• přípustnou ztrátu přetlaku,

• rychlost proudění potřebnou k zachování průtočné způsobilosti potrubí.

Dále pak i zanášení potrubí během provozu a zajištění dostatečné rezervy pro výhledový odběr plynu.

Na bezpečnost plynovodů má vliv tepelná dilatace. Rozdíly způsobené teplotními vlivy u plynovodů vyrovnáváme pružným uložením potrubí pomocí oblouků a ohybů a kompenzátory.

Plynovodní potrubí zajišťujeme proti provoznímu zvýšení přetlaku nad dovolenou mez přetlakovými pojistkami.

Uzávěry plynovodu slouží k odpojování zejména celého plynovodu za výrobním zdrojem, regulační stanicí, k odpojování jednotlivých úseků, odboček pro provozovny, sekcí a skupin jednotlivých spotřebičů, čistících zařízení, zařízení pro zvyšování a snižování tlaku plynu, obtoků, měřících zařízení, odvodňovačů, explozních klapek a přetlakových pojistek. Uzávěrů použijeme i tam, kde je to nutné z provozních a bezpečnostních důvodů.

Hlavní uzávěr pro provozovny se umisťuje mimo budovu na přístupném místě a označuje se viditelnou tabulkou s nápisem "Hlavní uzávěr plynu".

 NahoruDomovní plynovody

Domovním plynovodem rozumíme rozvod plynu začínající hlavním uzávěrem a končící uzávěry před spotřebiči. Část plynovodu, která je vedena v objektu svisle a prochází nejméně jedním podlažím, nazýváme stoupacím vedením.

Domovní plynovody jsou plynovody ve stavbách pro bydlení, stavbách občanské vybavenosti (stavby pro školství, kulturu, zdravotnictví, služby apod.) a v administrativních budovách.

Jejich nejvyšší provozní přetlak činí 5 kPa.

Na každém domovním plynovodu je instalován hlavní uzávěr plynu pro objekt.

Kromě hlavního uzávěru se na domovním plynovodu umisťují další uzávěry a to:

• před každým stoupacím potrubím, je-li jich více než jedno,

• před plynoměrem,

• před regulátorem tlaku plynu,

• před plynovým spotřebičem,

• před místnostmi, kde je nebezpečí výbuchu plynu nebo požáru v důsledku činnosti, tam prováděné (např. laboratoř).

Prvořadým předpokladem z hlediska bezpečnosti a spolehlivosti provozu je funkčnost uzávěru. Před každým plynovým spotřebičem musí být instalován uzávěr v téže místnosti jako spotřebič

 NahoruZákladní povinnosti provozovatelů plynových zařízení

Základní povinností provozovatelů plynových zařízení je povinnost provádění kontrol a revizí. Dalšími povinnostmi jsou:

• zajišťovat montáž a opravy odborně způsobilými oprávněnými organizacemi,

• pověřovat obsluhou plynového zařízení jen pracovníky odborně způsobilé,

• do 1 měsíce od zahájení provozu zpracovat místní provozní řád podle dokladů v projektové dokumentaci, dodavatelské dokumentaci, podle návodu výrobce a s využitím zkušeností z provozu.

U těch zařízení, kde se pracuje s jedovatými a nedýchatelnými plyny, předem zajistit dýchací a oživovací techniku. V případě nutnosti, tj. havárie, poruchy, je povinen provozovatel zajistit protiplynovou nebo záchrannou službu.

O provozu plynových zařízení musí provozovatel vést předepsanou technickou dokumentaci, vést evidenci plynových zařízení a doklady, které jsou stanoveny předpisy a tyto řádně uschovávat. Například jsou to zprávy o revizích, protokoly o zkouškách, zápisy o kontrolách, revizní knihy apod.

Uživatelé plynových zařízení v obytných budovách jsou povinni při používání zachovávat potřebnou opatrnost, aby nedocházelo k ohrožení nebo škodám na zdraví a majetku, řídit se návodem výrobce pro používání a údržbu těchto zařízení.

 NahoruRevize, kontroly a zkoušky provozovaných plynových zařízení

Tyto povinnosti nařizuje provozovatelům vyhláška ČUBP č. 85/1978 Sb. o kontrolách, revizích a zkouškách plynových zařízení ve znění pozdějších předpisů, která se vztahuje na všechna provozovaná plynová zařízení s výjimkou zařízení, která jsou v osobním užívání uživatelů bytů a místností…