2.3
Rekodifikace oblasti vyhrazených technických zařízení již od července v účinnosti včetně svých nařízení vlády
Mgr. Bc. Lucie Kyselová
Zákon č. 250/2021 Sb., o bezpečnosti práce v souvislosti s provozem vyhrazených technických zařízení a o změně souvisejících zákonů (dále jen "zákon"), nabude účinnosti 1. července 2022. K jeho funkčnímu použití v praxi bylo nezbytné připravit za poslední rok hned pěti prováděcích předpisů ve formě nařízení vlády. Tento způsob právní úpravy byl zvolen proto, že zákon stanovuje rámec a základní práva a povinnosti v oblasti a ty jsou dále rozváděny a konkretizovány právě podzákonnou formou, která může být pro adresáty více návodná a kazuistická než zákon samotný, protože upravuje již konkrétní druhy vyhrazených technických zařízení a bližší požadavky na jejich provoz a bezpečnost.
Hovoříme-li tedy o připravovaných nařízeních vlády, jedná se konkrétně o nařízení vlády o vyhrazených elektrických zařízeních a požadavcích k zajištění jejich bezpečnosti, nařízení vlády o vyhrazených plynových zařízeních a požadavcích k zajištění jejich bezpečnosti, návrh nařízení vlády o vyhrazených tlakových zařízeních a požadavcích k zajištění jejich bezpečnosti, a návrh nařízení vlády o vyhrazených zdvihacích zařízeních a požadavcích k zajištění jejich bezpečnosti.
NahoruPověřená organizace
Poslední nařízení vlády provádějící zákon je nařízení vlády č. 60/2022 Sb., o sazbách poplatků na odbornou činnost pověřené organizace v oblasti bezpečnosti provozu vyhrazených technických zařízení vyhrazených technických zařízení, které vyšlo dne 21. března 2022 ve Sbírce zákonů, částka 35, a je tedy již platné s účinností od 1. července tohoto roku. Adresáti již tedy vědí, že výše poplatků na úseku vyhrazených technických zařízení se ani po rekodifikaci nezměnila. Jak ostatně uvádí i důvodová zpráva k nařízení vlády, konkrétní řešení převzaté nařízení vlády z překonané vyhlášky č. 398/2001 Sb., o stanovení poplatků za činnosti organizací státního odborného dozoru při provádění dozoru, ve znění pozdějších předpisů, spočívá ve výběru pevně stanovených poplatků na odbornou činnost pověřené organizace (tj. Technické inspekce České republiky). Poplatek reprezentuje příspěvek na úhradu nákladů pověřené organizace spojených s výkonem její zákonem dané působnosti.
Zde je tedy jednoznačné, v jaké podobě předpis nabude účinnosti a jaké poplatky budou provozovatelé vyhrazených technických zařízení hradit za úkony Technické inspekce České republiky, která plní roli tzv. pověřené organizace předpokládané zákonem. V souvislosti s účinností nového zákona je nezbytné zdůraznit, že zákon obsahuje pouze horní hranice poplatků a jednotlivé výše poplatků obsahuje až předmětné nařízení vlády.
Nutno připomenout, že činnost Technické inspekce České republiky spočívá v současnosti zejména v podávání odborných a závazných stanovisek o tom, zda jsou při projektování, konstrukci, výrobě, montáži, provozu, obsluze, opravách, údržbě a revizi vyhrazených technických zařízení splněny požadavky bezpečnosti stanovené pro taková zařízení.
Dále provádí prohlídky, řízení a vyhodnocování zkoušek, kterými osvědčuje, zda vyhrazená technická zařízení a materiály, použité k jejich zhotovení, splňují požadavky předpisů k zajištění bezpečnosti těchto zařízení, ve stanovených případech též potvrzuje úspěšné výsledky zkoušek.
Je také součástí procesu ověřování odborné způsobilosti osob na úseku vyhrazených technických zařízení, včetně udělování příslušných oprávnění. Dále prověřuje odbornou způsobilost fyzických osob ke zkouškám, revizím, opravám, montážím nebo obsluze vyhrazených technických zařízení a uděluje patřičné osvědčení.
Odborná stanoviska Technické inspekce České republiky slouží jako podklad a někdy také jako důkazní prostředek pro kontrolní činnost Státního úřadu inspekce práce a jeho oblastních inspektorátů. Až na míru užití správního řádu, kdy některé činnosti budou řešeny ve větším rozsahu se zásahy tohoto veřejnoprávního předpisu, se rozsah daných činností zásadně neznění.
Zcela novou povinností co do předmětu činnosti Technické inspekce České republiky je vedení dvou evidencí – evidence revizních techniků a evidence oprávnění. Tyto nové činnosti nejsou sami o sobě zpoplatňovány pro veřejnost, protože jejich vedení stanoví zákon bezúplatně. Mají svou veřejnou a neveřejnou část a lze mít za to, že předejdou mnoha snahám o podvodné jednání či neoprávněné podnikání. Od účinnosti zákona budou dostupné ze stránek Technické inspekce České republiky.
NahoruProváděcí nařízení vlády
Obecně lze k průběhu legislativních procesů těchto nařízení vlády konstatovat, že cesta k jejich konečné akceptaci nebyla vůbec jednoduchá a mnozí aktéři občas ve své tvrdošíjnosti zapomínali na skutečnost, že s ohledem na mnohost odborných názorů bylo třeba četných a nejednou nelehkých kompromisů. Veřejnost oprávněně očekává, že spolu s účinností zákona vejdou v účinnost i předmětná nařízení a úprava bude fungovat ve své komplexnosti.
Pro průtahy v rámci legislativního procesu bohužel legisvakance nařízení vlády, tedy období od jejich platnosti do jejich účinnosti, bude velmi krátká – nejvýše v řádu týdnů, a to i přesto, že nebyla ani u jednoho z nařízení vlády nezbytná notifikace u Evropské komise v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1535 ze dne 9. září 2015 o postupu při poskytování informací v oblasti technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti. Ministerstvo práce a sociálních věcí se v této záležitosti přiklonilo ke stanovisku kontaktního místa pro komunikaci s Evropskou komisí ve věcech notifikace předmětné směrnice, které je zřízené při Úřadu pro technickou normalizaci České republiky. Z povahy věci lze mít za to, že právní úprava všech nových nařízení vlády reguluje taková opatření a bližší požadavky v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví, která jsou nezbytná pro ochranu osob, zejména pracovníků, při používání výrobků, a tato opatření nemají na výrobky vliv.
Pro provozovatele vyhrazených technických zařízení není krátká legisvakance prováděcích předpisů jednoduchá situace a Ministerstvo práce a sociálních věcí si je toho velmi dobře vědomo. Jeho úlohou bude poskytovat spolu s Technickou inspekcí České republiky podporu formou sjednocování postupů a právních souvislostí nové úpravy pro praxi tak, aby usnadnila alespoň touto cestou provozovatelům přechod na novou právní úpravu.
Dne 27. května 2022 prošla nařízení vlády poslední stanovenou pracovní komisí Legislativní rady vlády. Následně bude zpracováno stanovisko Legislativní rady vlády ke každému návrhu, připomínky pracovních komisí budou zapracovány a následně dojde k předložení návrhů vládě k posouzení. Je nezbytné upozornit, že v době odevzdání příspěvku redakci nebyly podrobnosti stanovisek známy, avšak byla zde rámcová představa o jejich znění. Přestože byla tzv. mezirezortní připomínková řízení k jednotlivým návrhům bouřlivá, někdy až se stovkami připomínek, nyní, na úrovni Legislativní rady vlády a následně vlády se nepředpokládá zásadní problém.
Přesto k jednotlivým nařízením vlády je možné uvést zatím jen základní skutečnosti, protože stále probíhá (i když ve své finální fázi) legislativní proces. Vymezení předmětu všech nařízení vlády vychází ze zmocnění v zákoně, konkrétně z ustanovení § 23 zákona č. 250/2021 Sb. Nebudou tedy uživatelům těchto předpisů nikterak cizí, protože již měli možnost seznámit se s tímto rámcem od poloviny minulého roku, kdy byl zákon vložen do Sbírky zákonů a nabyl své platnosti. Co by mohlo být novinkou je snaha v jednotlivých nařízeních vlády definovat některé pojmy jen pro účely jednotlivých nařízení. Pojmosloví v nařízeních vlády je tedy vždy vázáno jen na ten druh vyhrazeného technického zařízení, které je předmětem úpravy nařízení.
Zde je nutno připomenout, že definiční pojmosloví uvedené v zákoně se aplikuje na všechny druhy vyhrazených technických zařízení. Pro adresáty, kteří bedlivě sledovali průběh legislativních procesů nařízení vlády je třeba zvýraznit, že některé původně zamýšlené definice v nařízeních byly nakonec vypuštěny nebo upraveny.
Pokud jde o provádění evropských směrnic, nejvíce je z oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci dotčena směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/104/ES ze dne 16. září 2009 o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví pro používání pracovního zařízení zaměstnanci při práci (druhá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS), pro svou obecnou povahu.…
