Ing. Milan Tomeček, Ing. Jaromír Jaroš a kolektiv autorů
Pojem vyhrazená technická zařízení (VTZ) byl zaveden vládním nařízením
č. 53/1952 Sb., kterým byl zřízen při ministerstvu paliv a energetiky Ústav technického dozoru (ÚTD). Vyhrazená technická zařízení byla technická zřízení určená ministerstvem paliv a energetiky v dohodě s příslušnými orgány, která mohla ohrozit bezpečnost lidského života a zdraví, národního majetku a jiných hospodářských hodnot.
Nyní jsou VTZ definována v zákonu č. 174/1968 Sb. jako zařízení se zvýšenou mírou ohrožení zdraví a bezpečnosti osob a majetku, která podléhají dozoru podle tohoto zákona. Jsou to technická zařízení tlaková, zdvihací, elektrická a plynová. Výběr těchto zařízení vznikl historickým vývojem techniky.
NahoruTlaková zařízení
Prvním používaným tlakovým zařízením byl parní kotel, součást parního stroje. Na počátku 19. století se na našem území začaly zavádět do výroby nové stroje a technologie, hlavně v textilním průmyslu. To vyžadovalo i nový zdroj energie. Tím se stal parní stroj, jehož součástí je parní kotel.
Provoz parních kotlů provázely jejich občasné výbuchy. To vadilo státu, protože těmito neštěstími přicházel o daně a muže schopné vojenské služby. Proto začal provoz kotlů regulovat zákony. Byla vydána řada zákonů k provozu a kontrolám parních kotlů. Nakonec zákon č. 112/1871 ř. z. nařídil periodické zkoušení parních kotlů státním komisařem, nebo komisařem Společnosti uživatelů parních kotlů. Vznikly kotelní komisariáty, které zajišťovaly pravidelné nezávislé kontroly provozu kotlů.
Nebezpečí výbuchu zařízení je hlavním rizikem spojeným s provozem tlakových zařízení. K výbuchu může dojít z důvodů rychlého vývinu páry, jejíž velký objem se vytvoří i z malého množství vody a tím dojde k překročení tlaku. Předpokladem výbuchu je současně nefunkční nebo špatně fungující zabezpečovací zařízení, případně poškození materiálu tlakového zařízení.
Uvedeným rizikům se čelí kvalifikovanou obsluhou, údržbou, kontrolami, prohlídkami a revizemi. Přesné definice, co jsou vyhrazená tlaková zařízení, jakož i některé podmínky k zajištění jejich bezpečného provozu stanoví vyhláška č. 18/1979 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Zde jsou i požadavky na uchazeče o osvědčení revizního technika tlakových zařízení a požadavky na odbornou způsobilost topičů parních kotlů.
NahoruZdvihací zařízení
Na konci 19. století se v českých zemích začaly objevovat první výtahy. První nákladní výtah v Čechách byl postaven v osmdesátých letech 19. století v litoměřickém pivovaru. První osobní výtahy se objevily počátkem 20. století.
Jeřáby byly užívány od středověku, jejich rozvoj byl později spojen s novými pohony, tj. s elektromotory, případně se spalovacími motory.
Hlavním nebezpečím zvedacích zařízení je pád zvedací plošiny (kabiny), pád zařízení (jeřáby a autojeřáby při přetížení), případně pád nebo nežádoucí pohyb břemene. U mobilních zařízení je nebezpečí úrazu obsluhy elektřinou při činnostech v blízkosti elektrických vedení.
Mimo technických opatření se uvedená nebezpečí snižují kvalifikovanou obsluhou, údržbou, periodickými kontrolami, revizemi.
Co jsou vyhrazená zdvihací zařízení a jaké jsou podmínky k jejich bezpečnému provozu, stanovuje vyhláška č. 19/1979 Sb. ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška obsahuje i požadavky na uchazeče o osvědčení revizního technika zdvihacích zařízení.
NahoruElektrická zařízení
S koncem 19. století je v českých zemích spojen i rozvoj elektřiny. Ta se zpočátku používala jako zdroj světla. V roce 1889 byla spuštěna v Praze na Žižkově městská elektrárna na stejnosměrný proud 120–240 V. V té době bylo již na více místech v Praze, ale i v Plzni, na Kladně, v Ostravě a jinde zavedeno elektrické osvětlení, většinou v průmyslových podnicích.
Později se elektřina začala používat i jako pohonná síla. Zatímco rozvedení síly od parního stroje na jednotlivé stroje bylo komplikované a spojené s nebezpečím pro obsluhu (transmise a převody plochými řemeny a manipulace s nimi za chodu zařízení), rozvod elektřiny na jednotlivé pohony byl pro obsluhu bezpečnější.
Z vlastností elektřiny vyplývá i s ní spojené nebezpečí. Elektřina v závislosti na velikosti lidským tělem procházejícího proudu způsobuje křeče znemožňující vyproštění se z dotyku, zástavu dechu i srdeční činnosti, případně popálení od elektrického oblouku. Přitom zařízení pod napětím vypadá stejně jako bez napětí, jenom je jiné na dotek. Dotyk bývá pro dotknuvšího se často smrtelný.
Pro eliminování nebezpečí od el. zařízení je důležité správné technické provedení, které vylučuje dotyk s částmi el. zařízení pod napětím pro nekvalifikované pracovníky a kvalifikace pracovníků provádějících montáže a opravy el. zařízení. Neméně důležitá je trvalá péče o zařízení a pravidelné provádění kontrol a revizí el. zařízení.
Definice vyhrazených elektrických technických zařízení je ve vyhlášce č. 73/2010 Sb., kde jsou též…
