Vyhrazená tlaková zařízení

3.6.5.2

Vyhrazená tlaková zařízení

Ing. Miloslav Kočí

Definice vyhrazených tlakových zařízení a povinnosti v souvislosti s jejich provozem obsahuje vyhláška č. 18/1979 Sb., z níž dále uvádíme výňatky.

 NahoruVyhrazená tlaková zařízení

Vyhrazená tlaková zařízení jsou:

• parní a kapalinové kotle, jejichž konstrukční přetlak přesahuje 0,07 MPa a teplota pracovní látky převyšuje bod varu,

• tlakové nádoby stabilní, jejichž nejvyšší pracovní přetlak přesahuje 0,07 MPa a které obsahují plyny, páry nebo žíravé, jedovaté a výbušné kapaliny o jakékoliv teplotě nebo jakékoliv kapaliny o teplotě převyšující jejich bod varu při přetlaku 0,07 MPa,

• kovové tlakové nádoby k dopravě plynů, jejichž kritická teplota je nižší než +50 °C, nebo plynů, u nichž při teplotě +50 °C je absolutní tlak vyšší než 0,3 MPa.

Která zařízení nespadají do působnosti vyhlášky, stanoví § 3.

 NahoruRozdělení do tříd

Kotle se dělí do 4 tříd podle množství vyráběné páry nebo tepelného výkonu:

1. třída – parní kotle s jmenovitým množstvím vyráběné páry nad 115 t/h (nejvyšší třída),

2. třída – parní kotle s jmenovitým množstvím vyráběné páry nad 50 t/h do 115 t/h (včetně) nebo horkovodní kotle s tepelným výkonem nad 35 MW,

3. třída – parní kotle s jmenovitým množstvím vyráběné páry nad 8 t/h do 50 t/h (včetně) nebo horkovodní kotle s tepelným výkonem nad 5,8 MW do 35 MW (včetně),

4. třída – parní kotle s jmenovitým množstvím vyráběné páry do 8 t/h (včetně) nebo horkovodní kotle s tepelným výkonem do 5,8 MW (včetně) a všechny ostatní kotle kapalinové.

 NahoruRozdělení do skupin

Tlakové nádoby se člení do skupin podle nejvyššího pracovního přetlaku v MPa a součinu nejvyššího pracovního přetlaku a objemu v litrech (bezpečnostní součin), a to na:

skupina A – tlakové nádoby s nejvyšším pracovním přetlakem přesahujícím 0,2 MPa, jejichž bezpečnostní součin má hodnotu vyšší než 10³,

skupina B – ostatní tlakové nádoby.

 NahoruZkoušky

Každý dohotovený kotel a tlakovou nádobu, s výjimkou těch, které spadají pod posuzování shody podle zák. č. 22/1997 Sb., musí výrobce podrobit stavební a první tlakové zkoušce. Každou vyrobenou nádobu na plyny musí výrobce podrobit první zkoušce.

 NahoruVýchozí revize

Výchozí revize tlakových nádob stabilních (TNS) se provádějí před uvedením do provozu u nádob:

• nových,

• po opravách a rekonstrukcích,

• po změně nebo přemístění (mimo nádob přemístitelných).

 NahoruProvozní revize

Provozní revize kotlů se provádějí po

• 3 měsících provozu,

• provozní přestávce delší než 2 měsíce (při uvedení do provozu)

Provozní revize TNS se provádějí

• do 14 dnů od uvedení nádoby do provozu,

• 1× ročně,

• 1× za 2 roky u chladicích zařízení.

 NahoruVnitřní revize

Vnitřní revize kotle se provádějí

• před a po každém čistění kotle na straně pracovní látky, nejpozději po 1 roce provozu,

• po přestávce delší než 1 rok,

• před zahájením sezonního provozu,

• v dalších zvláštních případech (generální oprava nebo přestavba kotle, přemístění kotle, po bezpečnostním odstavení kotle, po zhoršení napájecí vody).

Vnitřní revize TNS se provádějí

• do 5 let,

• v dalších případech podle ČSN 69 0012.

 NahoruZkouška těsnosti

Zkouška těsnosti se provádí po každé vnitřní revizi, u kotlů dále po každém otevření a uzavření tlakového celku.

 NahoruTlaková zkouška

Tlaková zkouška se provádí

• 1× za 9 let,

• po přemístění na nové pracoviště,

• po provozní přestávce delší než 2 roky,

• po opravě nebo úpravě,

• u TNS po překročení provozních parametrů uvedených v ČSN 69 0012.

Kvalifikace osob

 NahoruTopič

Parní a horkovodní kotle mohou samostatně obsluhovat jen kvalifikovaní pracovníci – topiči. Osvědčení topiče vydává na základě úspěšné zkoušky TIČR. Předpoklady k základní zkoušce topiče jsou uvedeny ve vyhlášce.

Základní zkouška topiče opravňuje obsluhovat kotel 4. třídy.

Pro kotle vyšších tříd se provádí doplňovací zkouška. Požadavky pro doplňovací zkoušku topiče jsou uvedeny ve vyhlášce.

 NahoruObsluha TNS

Samostatně obsluhovat tlakové nádoby stabilní (TNS) smí jen…